Tajemný Ostrov - 2. Díl

29. dubna 2011 v 0:00 | Washio =^^= |  Povídka - Tajemný Ostrov
Další Díl :)
Snad jste se těšili xD Já se teda těším, ale na vaše Komentáře!! xD
2. Díl Povídky "Tajemný Ostrov" s Názvem "Jsem Venku a... Co to?"

Ještě jsem slyšela tátův křik: "Co si ta holka o sobě myslí?"
Náš Dům je blýzko lesa, vlastně hned za zahradou máme les. Vedle nás je je jen jedna menší chalupa a na druhé straně celkem starý opuštěný dům. Takže to tady máme docela tichý, když na tu chalupu jezdí naši sousedi jen o Víkendu, nebo o Prázdninách. Další lidi, neboli město je od nás 3km cesty, tam taky chodím do školy. Máma ani Táta mě nevozej, musím to chodit sama zatímco vidím, jak kolem mě projede naše auto a v něm máma, která se na mě vždy se soucitem dívá, ale kvůli tátovi nemůže zastavit a hned za ní v našem druhém autě jede otec, který ale jezdí dál, než do našeho města.
Je mi 16 let a už chodím na střední školu. Popravdě, táta mě nechtěl dát na žádnou školu, ale máma ho přemluvila aspoň na normální školu. Táta s tím nakonec souhlasil, jen pro to, abych měla vzdělání a všechny prachy mu dávala.
Šla jsem po vyšlapané cestničce, kterou jsem tady vyšlapa já. Chodím sem totiž docela často a že by to tady bylo uplně zarostí to ne, ale aby to zase nějakou tu zeleň potřebovalo taky nehrozí.
Jdu stále hlouběji do lesa. Za lesem je krásná louka s jezírkem, ke kterému zrovna směruji. Nikdo sem nechodí, taky že kdo by sem chodil, když tu nikdo nebydlí.
Sednu si na břeh a pozoruji vodu. Zaujal mě odraz měsíce, který je zrovna v úplňku na hladině vody. Zaujalo mě to tak hodně, že jsem si ani nevšimla, že mě někdo pozoruje. Nebylo by to tak moc zlé, ale že jsem si nevšimla, že ten někdo je 20 metrů ode mne a stále se přibližuje až problém byl. Stále se dívám do rybníčka a v hlavě si přemítám, co už jsem do teď všechno hrozné přežila. Když v tom...
Když v tom ležím na zemi a na demnou se sklání... Kdo se to nad demnou sklání?
"Ahoj Washio" Usměje se
"Eee? Slez ze mě..." Snažím se ho shodit, ale je moc silný
"Ani nepozdravíš?" Nahodil dotčený výraz a já mu to oplatila zabijáckým pohledem
"Nezdravím tě ani ve škole... ehm..."
"Daisuke..." Představí se, protože jsem si nikdy nepamatovala jména svých spolužáků. Vlastně jen jména v Rodině, nikoho jiného.
"Hmm, tak ze mě slez Daisuke!" To jeho jméno jsem řekla znechuceně a snažila jsem se ho odstrčit rukama. Nešlo to a on mi je jen chytil a dal nad hlavu.
"Pusť mě!" Házela jsem sebou
"Víš, že vůbec nevypadáš tak hrozivě jako ve škole" Začal se přibližovat k mému uchu
"Tam by sis to ani nenechala líbit" Zašeptal mi
"Já si to ani nenechávám líbit!" Začala jsem sebou házet ještě víc, ale ten Daisuke udělal něco nečekaného... začal mě líbat na krku a když se pak odpojil, zanechal za sebou flíček.
"Doslechl jsem se, že už jdeš jenom týden do školy a pak jedeš na Filipíny" Naklonil se nad moje oči
"Kde to vzal?" V mojim hlase byl slyšet údiv
"Mam své zdroje" Znovu se usmál s úšklebkem
"Jedu tam taky..." Znovu úšklebek
"Cožeee????" Zakřičela jsem, že jsem vyplašila Sovu ze stromu
"Jsi fakt jiná než ve škole" Usmál se začal se přibližovat se svými rty k mím. Radši jsem uhla.
"Hmm, tak jindy" Pustil mě a rozešel se odkuď přišel
Já se stále koukala, tam kde byli předchvílí jeho oči. Byl to šok a já se nemohla vzpamatovat.
Dívala jsem se na hvězdy a přemýšlela
"O co se sakra snaží?" Ptala jsem se sama sebe, ale na nic jsem nepřišla.
Rozhodla jsem se, že už půjdu domu a tak jsem se zvedla ze země a vydala se zpátky tou vyšlapanou pěšinkou.
Chci otevřít dveře, ale... jsou zamčené? Táta je asi schválně zamknul, jenže zapoměl na můj Pokoj. Mám ho v přízemí, takže to nebude problém.
Dostala jsem se až k mému oknu, jenže... taky je zavřené a to ho vždycky nechávám otevřené.
"Kdo!" Zakleju... teď už mi zbývá jen jedno. Vlést Kuchyní a nebo mým Pokojem nahoře. Jako orvní jsem zkusila Kuchyň. Ta naštěstí byla otevřená a tak jsem vlezla dovnitř. Na lince v kuchyni byl položený Talíř a na něm asi 5 řízků. Z 25 jen 5? Sakra co jsou to za požerače? Vzala jsem si teda jeden do ruky a šla do pokoje.
Pokračování Příště
Abych řekla pravdu, tak s těma oknama jak byli zavřený, tak jsem chtěla napsat, že byli všechny kromě jednoho v jejím pokoji a to nahoře xD A jak tam lezla tak že spadla přímo do... Náručena Daisukeho xD Ale to by bylo moc a já bych to nemohla ukončit xD
KOMENTÍKY!!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 marketa251996 marketa251996 | Web | 29. dubna 2011 v 9:38 | Reagovat

Nějakej úchyl ten Daisuke, ne ? XD Jako takhle po ní skočit a začat ji líbat
:D :-P  8-)

2 marketa251996 marketa251996 | Web | 29. dubna 2011 v 11:38 | Reagovat

tak já v tom pak budu mít pořádek, ale budu muset SB přesunout do oblíbených stránek, a pak bude vše OK :D

3 Sayumi Haradane Sayumi Haradane | Web | 29. dubna 2011 v 14:41 | Reagovat

je to skvelé no a ten Daisuke trochu úchyl,ale bolo to skvelé celkom závidím Washio XD

4 Sayumi Haradane Sayumi Haradane | Web | 29. dubna 2011 v 14:51 | Reagovat

JJ preto mna by sa to ľúbilo ja som taký malý úchyláčik XD

5 Sayumi Haradane Sayumi Haradane | Web | 29. dubna 2011 v 15:19 | Reagovat

alergická?

6 Sayumi Haradane Sayumi Haradane | Web | 29. dubna 2011 v 15:29 | Reagovat

podivné XD,ale asi ti rozumiem

7 Naomi-san Naomi-san | Web | 29. dubna 2011 v 17:32 | Reagovat

drsné :-D!!! upě mě to rozpálilo na další díl!!!! :-D

8 Hikari Hikari | Web | 30. dubna 2011 v 21:45 | Reagovat

úžasný !!! další díl , škoda ,že to bylo tak krátký =(

9 dragon-game-from-bonoborec dragon-game-from-bonoborec | E-mail | Web | 14. května 2011 v 19:30 | Reagovat

[1]: Máš pravdu... Ale asi bych to udělal taky, kdybych nebyl slušný a nezoufalý člověk :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Logo