Charakters 6. Díl

30. května 2011 v 0:00 | Washio =^^= |  Povídka - Charakters
5. Díl povídky "Charakters" s názvem "Náhlá změna"

"Kakashiho Tým se vrátil?" zeptala se ještě jednou radši Tsunade
"Hai, už mají namířeno sem" Amu sklopila oči
*Ťuk... Ťuk...* Ozvalo se na dveře a v nich se objevil Tým Kakashi
"Kakashi!"
"Kakashi-sensei..."
"Amu? Co... Jak... Vy jste utekli?"
"Ne, mě od tamtuď pomohl jeden z mého klanu, ale Mya-chan a Sakura-chan tam chtějí s týmem Hebi zůstat"
"Sakura je jako moje dcera! Nenechám jí tam! Kakashi! Zítra vyrážíte znovu i s Amu a ta vám poradí kudy máte jít!"
"Hai"
"Daiii... prosím ten Posluchač.... vyndej ho!" Křičím, protože už zase cítím tu bolest
"Už nejde vyndat, jedině uříznout kus tvého ramene"
"Aaaaaa" Křičím a vyčerpáním padám na zem
"Myo-chan!"Křikne strachem Dell a už letí i s Deet ke mě.... já už nemám sílu se zvedat tak se jen dívám na 3 vajíčko Shugo Chara a přemýšlím
"Další Shugo? Ten Znak vypadá jako kočka... snad to nesouvisí s Washio a s tou přeměnou před chvílí" Už padám vyčerpáním do temnoty.
Zase se probudím v pokoji. Pootočím hlavu na stranu kde stojí noční stolek a zadívám se na tři vajíčka.
"Nejspíš Dai mě sem odnesl" Vezmu si do ruky všechny tři vajíčka
Lehla jsem si na bok, Deet a Dell jsem si dala do jedná ruky a to třetí vajíčko jsem zvedla a prohlížela jsem si ho.
Ležela jsem na pravém rameni a zády ke dveřím. Jak jsem čekala, Dai mě nenechá moc dlouho osamotě.
Otevřeli se dveře. Nemusím se ani otáčet abych věděla kdo to je.
"Myo..."
"Neříkej mi tak!" Řeknu v klidu
"Proč?"
"Nejsem Mya a Amu není moje sestra.... teda myslím... jinak by přece měla schopnosti i klanu Isumi a ne jenom Charas a navíc... o žádnem klanu, který umí číst myšlenky nevím a proto tě chci o něco požádat" Už jsem se otáčela
"O co mě žádáš?"
"Štětec, Svitek a pak aby jsi zařídil u Sasukeho Misi a jestli by jsi nešel semnou" Kývnul a ze stolu vzal svitek se štětcem. Podal mi je.
"A co to je za Misi?" Zeptá se když si beru ty věci, bohužel jen levou rukou
"Na tenhle svitek ti napíšu postup a pečetě na jedno mé jutsu, Jutsu mě zbaví všech vzpomínek a navrátit mi je můžeš jen ty, teda pokut to jutsu použiješ ty a pak já, ale jelikož si nebudu pamatovat nic, ani jméno, jutsu a odkud jsem, tak to nehrozí. Použij to Jutsu prosím na mě a až se vzbudím, tak mi řekni, že když jsem byla malá, vychovávala mě vlčice, ale pak když na nás zaútočili ninjové zemřela a já byla sama v celém lese. No a pak že jsem se přidala k vám a že při včerejším tréningu jsem spadla na hlavu a pravou ruku a tak si nic nepamatuju"
"Dobře,a le první to asi musím schválit se Sasukem a proč i ruku?"
"Dobře a Díky... jo a rovnou zařit tu Misi a tp jestli nemůžeme jít do Konohy pro moje Informace, tam určitě bude z které jsem rodiny a až použiješ Jutsu, tak mi řekni, že tam o mě mají špatné informace a že nesmíme dopustit aby o nás něco věděli, tak že to jdeme zničit no a ta ruka... včera mi Washio přetrhala svaly"
"Pokusím se to zařídit, ale řekni mi, proč nezavoláš Sakuru ať ti to vyléčí?"
"Mohla bych si to vyléčit i sama, ale já nechci, ani pam po ztrátě paměti to nechci jasný! A Díky, že to zařídíš... jo a mimochodem, pak až se vzbudím mě budeš muset vycvičit, ale budu to umět rychle, protože jsem to vlastně už uměla. Jen mi musíš říct co se jak dělá všechno od Akademie"
"Tak toho bude hodně, no jdu za Sasuke, zatím lež"
"Díky... a Dai..." Ototčil se
"Pojď sem" Od dvěří šel k mé posteli a trochu se naklonil aby mě slyšel
"Až to Jutsu použiješ, tak mi klidně můžeš říct cokoliv, tak ne že toho využiješ!"
"Neboj, jen z tebe udělám svou služku!" Začal se smát a já jsem se na něj zamračila
"Nemrač se! Nesluší ti to!"
"Mě je jedno co mi sluší a co ne!"
"No Dobře a co dostanu za to, že ti tohle všechno zařídím?"
"Co bys za to jako chtěl?"
"No něco bych dostat mohl ne? Co třeba polibek, ale ne že se zase změníš s Deet!" Začal se přibližovat
Radši jsem nic neříkala a jen čekala co se bude dít. Už byl blýzko a v jednu sekundu se naše rty spojily. Necítila jsem nic, že by se semnou Deet chtěla spojit a tak jsem se nenápadně podívala okolo. Vyděla jsem Deet i s Dell jak se na nás dívají a Dell je šťastná. Nevím proč, ale byla jsem taky. Přestala jsem se ovládat a Dai-ovi jsem polibky začala oplácet. Byl docela mimo z toho, že mu je oplácím, ale i beztak se nenechal a jazykem mi vztoupil do mích úst. Pak kvůli nedostatku kyslíku se oddemne odpojil, zadíval se mi do očí a dal mi ještě jednu malou pusu. Nikdo nepromluvil.
Začal se vzdaloval a šel ke dveřím.
"Jdu to zařídit, zatím dodělej to Jutsu" Jen jsem kývla, nechtělo se mi po tomhle mluvit.
"Je to divné. Najednou jako bych k němu něco cítila. Náhlá změna mého Charakteru" Takhle jsem přemýšlela a při tom dodělávala Jutsu
Pokračování Příště
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Logo